Otevřete svůj web všem
Klávesové zkratky na tomto webu - základní - Skočit na hlavní obsah - Skočit na hlavní navigaci webu - Skočit na lokální navigaci pro tuto sekci
Co vás napadne, když se řekne „hendikepovaný uživatel“ v oblasti internetu? Jako první vám jistě přijdou na mysl uživatelé s poruchami zraku, dále pohybově postižení, některým z vás možná ještě sluchově postižení. Ovšem jsou zde obsaženy další skupiny, a to uživatelé s alternativním softwarem a hardwarem, dále uživatelé s kognitivními poruchami (poruchy učení a soustředění).
Abychom mohli utvořit web pro uživatele přístupný, měli bychom mít představu o tom, jakým způsobem přistupují k informacím na internetu, jaké mají konkrétní problémy a jak můžeme předejít negativnímu dopadu těchto problému při užívání naší prezentace. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé skupiny hendikepovaných uživatelů podrobněji:
Dělení uživatelů se zrakovým postižením je možné podle několika různých metodik. Pro náš záměr, kterým je bezbariérové zobrazení internetové prezentace, tyto uživatele můžeme dělit do následujících čtyř skupin:
Slabozrakost je snížení zrakové ostrosti. Může se jednat jak o trvalou, tak i dočasnou poruchu. Pro skupinu s lehčím stupněm poklesu zrakové ostrosti je tato vada odstranitelná běžnou optickou korekcí (brýlemi, kontaktními čočkami,…).
Tito uživatelé mají potřebu přizpůsobit si text stránek, aby jej byli schopni vnímat jako lidé se zdravým zrakem. Buď využívají funkci vysokého kontrastu barev, či si text zvětšují. Zvětšení je možné dosáhnout pomocí přímo internetového prohlížeče či různým zvětšovacím softwarem. Ovšem mějte na vědomí, že ne každý může zvětšovací software vlastnit, a proto musíme zajistit, aby i po zvětšení v internetovém prohlížeči byl text čitelný vůči ostatním prvkům. Abychom zmíněného docílili ve všech prohlížečích, je nutné pro definici velikosti písma a prvků použít relativních jednotek.
Do této skupiny patří uživatelé se zcela či ve větší míře nepoužitelným zrakem. Pro nás je ovšem důležitý poznatek, že takto hendikepovaní si nezobrazují internetové stránky běžným způsobem, ale užívají „kompenzačních pomůcek“: zařízení, kterými jsou hlasové výstupy (screen readery), přičemž za použití této pomůcky pro prezentaci stránek jako vstupní zařízení slouží klasická či speciálně upravená klávesnice. Dalším možným zařízením je braillský řádek, který funguje jako zařízení vstupní i výstupní.
Podstatné je, že tato zařízení dokáží uživateli interpretovat pouze holý text, z čehož vyplývají různá pravidla, např., že grafické a zvukové prvky nesoucí informační hodnotu musí mít textovou alternativu, měla by být přidána možnost odskoku na navigaci a obsah, menu by mělo být použitelné,…
Uživatelé mající poruchu barvocitu, resp. vnímání barev.
Nejčastěji se jedná o částečnou barvoslepost, tedy o poruchu vnímání určité barvy. Množství druhů částečně barvoslepých poruch je mnoho. Vzhledem k tomu, že se v oku nachází tři druhy sítnicových čípků, a to s pigmenty reagujícími na červenou, modrou a zelenou barvu, setkáváme se se třemi základními druhy zhoršení vnímání barvy (anomálie) a úplné neschopnosti určitou barvu vnímat (dichromazie):
Aby byly internetové stránky dobře čitelné, jak pro takto zrakově hendikepované, tak i pro uživatele se správným barevným viděním (tzv. trichromazií), musí mít barva písma a pozadí dostatečný kontrast.
Pro kontrolu kontrastu barev je volně k dispozici na internetu velké množství nástrojů. Jeden český z nich se nachází například na http://www.sovavsiti.cz/kontrast/
Ovšem z důvodu neschopnosti vnímat celé spektrum barev, či-li černobílé vidění (tedy úplná barvoslepost, odborně achromazie) a schopnosti vnímat pouze jednu barvu (výpadek funkce dvou čípků, tzv. monochromazie), je lepší se na barvu vůbec nespoléhat a podstatné pasáže textu zvýrazňovat jinými možnostmi, např.: podtrhávání odkazů…
Nejedná se o poruchu zraku, ale především o zhoršené světelné a zobrazovací podmínky.
Do těchto problému se může dostat kdokoliv z nás, např. při práci s monitorem, který špatně prezentuje barvy, či v případě, kdy do monitoru směřuje ostré světlo, čímž nám znesnadňuje schopnost rozlišení barev. Zde se opět uplatňuje aplikace dostatečného kontrastu barev.
Je jasné, že pohybových postižení je celá řada. Nás zajímají především uživatelé, kteří nejsou schopni ovládat web běžným způsobem za použití myši, či dokonce klasické klávesnice, ať již trvale, či po omezenou dobu. Příčinou pohybového postižení může být ochrnutí, artritida, Parkinsonova choroba,…
K ovládání stránek mohou uživatelé využívat velké množství speciálních zařízení. Jelikož se tato zařízení ovládáním a funkčností nepříliš liší od klasické klávesnice, je pravděpodobné, že pokud stránky uzpůsobíme ovladatelné klávesnicí, bude je možné ovládat i za pomoci těchto zařízení.
Sluchově postižení nemívají na internetu ve většině případů zvláštní problémy. Může se ale stát, že informace, které mají informační hodnotu, budou na stránkách k dispozici jen ve zvukové podobě, např. ozvučené video záznamy. V tomto případě je potřeba, aby informace byly dostupné i v textové podobě s ohledem na to, že někteří uživatelé jsou takto postiženi již od útlého mládí, a proto mají omezenou slovní zásobu. Je třeba tedy informace psát strukturovaně a v nenáročné formě (bez zbytečných složitostí – cizích slov a dlouhých slovných spojení a vět), což platí i informacích sdělovaných pouze textem.
Alternativním softwarem míníme různé typy prohlížečů či operačních systému a alternativními hardwarem specifická zobrazovací zařízení, např. kapesní počítače (PDA) či telefony atd. Nikdy totiž nevíte z jakého softwaru či hardwaru na vaši prezentaci uživatel přistoupí, proto je důležité, aby byly základní funkce webu v různých variantách zobrazení zachované a dostupné. (Snahu o kompletně stejné, „na pixel“ přesné zobrazení na všech těchto různých zařízeních raději vzdejte, není totiž dosažitelné). Důležitou součástí této optimalizace je i důkladné otestovaní daných funkcí.
Nebo-li uživatelé s poruchami učení (nejčastěji dyslexie), kteří mají omezenou schopnost vnímat text stejně jako uživatelé s poruchou soustředění (spojená s hyperaktivitou), které navíc mohou na stránce rozptylovat blikající či jiné prvky odvádějící jejich pozornost od podstatného obsahu. Dále do této skupiny zahrnujeme jedince se zraněním mozku a genetickými vadami. Pro tuto skupinu je třeba též psát strukturované a nenáročné texty. Efektivním nástrojem pro upoutání pozornosti jsou grafické prvky.
Přečtěte si, jak pracují hendikepovaní uživatelé s internetem